2018/02/15

Recenze: Všem klukům, které jsem milovala neboli půvobný příěh plný milostných dopisů

Název: Všem klukům, které jsem milovala (To All the Boys I've Loved Before)
Autor: Janny Han
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2015
Počet stran: 320
Žánr: YA

- Sice jsem dlouho odkládala tuhle knížku, ale nakonec jsem z ní tolik unešená, že ani nechápu proč. Je docela škoda, že jsem jí přečetla za jeden den měla jsem si jí trošku šetřit. Ale aspoň tu máme další díly a autorka má i další určitě stejně úžasné knihy jako tady tu.  

- Lara Jean ráda píše milostné dopisy, ale ne tak jak by měli být psáni spíš si je píše pro sebe aby sama pochopila, že už daného nemiluje. Jenže, co se stane když někdo záhadně rozešle tyhle ty dopisy psaným majitelům a oni si přečtou vše co si Lara Jean myslí. Co když kvůli tomu najde svojí spřízněnou duši a zároveň pochopí, že doopravdy některé adresátory nemiluje?

- Možná teď jsem trochu rozkoncentrovala mozek, (dá se to takhle nazvat?)  protože včera kdy jsem knížku počala a zároveň dočetla byla jsem strašný blázen a jako na drogách bych potřebovala další díl. Teď jsem už tak trochu v pohodě a můžu srozumitelně uvažovat, ale musím říct, že jako oddechovka, jako nenáročné čtivo

2018/02/10

Book haul - box Stmívání

Ciao moji milí čtenáři,
možná, že jste četli můj Wrap up za lepen, kde jsem zmiňovala to že jsem přečetla stmívání. Dlouho jsem přemýšlela a nakonec jsem si koupila celý box twilight ságy. A dneska vám tedy ukážu jak mi to přišlo.


Z prve jsem měla menší potíže s objednávkou a pak i s vyzvednutím, ale nakonec se to všechno zvládlo. Měla jsem šílenou radost z knížek i když mám knížek hromadu všechny v mé knihovničce a všechny nové, které dostávám mám strašně ráda.

Knížky byli hezky zabalené bez žádných odřenin ani nebyli nijak poničené.

A teď bych vám mohla dát srovnání Paperbacku a Hardbacku neboli také starší verze vydání a mladší také novější. Knížky jsou vlastně úplně stejné až nato že jedna je poničená, protože jsem jí kupovala také v antikvariátu v Hradci a druhá nová a krásná. Přemýšlím jestli i paperback nechat nebo ho někam dám uvidím, když tak se ozvu.

Jinak tohle byl takový kratší článek a otázka na konci máte radši hardback nebo paperback?



2018/02/08

Harry Potter TAG!

Ciao mí milí čtenáři,
nedávno jsem postřehla u Terky z blogu Azerets, že vymyslela nový tag a já jsem se jím tedy nechala inspirovat nebo spíš jsem ho celý opsala, ale podle svého, tak pojďme se podívat na moje odpovědi.

Albus Brumbál - Stará, ale přesto dech beroucí kniha 
- Nevím přesně jestli tady ta knížka se může označit za starou, ale přinejmenším stará je, až na že i přesto je jednou z velice opětovaných knih celkově. Mám na mysli Malého prince. Našla jsem, že jeho první vydání pravděpodobně ve francouzštině se vydalo roku 1943 dva roky před 2. světovou válkou, kdy taky náš slavný spisovatel zahynul.

Bellatrix Lestrange - Postava, na kterou jsem měla chuť uvalit kletbu Crucio
- Chvíli jsme bádala a už jsem byla rozhodnutá do této kategorie zvolit Clary Frayovou z Města z kostí a z celkové série Nástroje smrti,, jenže pak jsem se zastavila u Aftru

2018/02/07

TBR na únor

Na únor mám toho hodně i když koukám na to, že únor má jen 28 dní. A já mám na těchto 28 dní připraveno toho docela dost.

1. Harry Potter a Ohnivý pohár
- Popravdě jsem si myslela, že první knihou tady toho měsíce bude recenzní výtisk od Omegy "Hluboký hrob - dítě útesů" jenže než jsem se nadála knížku jsem měla ještě ten měsíc přečtenou. Tím pádem na řadu "chci si přečíst" přistoupila série Harryho Pottra a to čtvrtý díl, který jsem dostala k vánocům.

2.Pýcha a předsudek
- Nevím jak knížky půjdou po sobě, ale další knížkou na seznamu je jedna z klasik od Jane Austen a to její asi nejznámější dílo Pýcha a předsudek, které jsem rovněž dostala na Vánoce. Taky bych mohla říct, že je to vydání od omegy, jejich klasik.

Malý princ a jeho nenápadné ponaučení... Jak to pobrala moje sestra?

Ciao knihomolové,
tento článek bude trošku více psychologický než knížní, ale mě to přijde jako bezva nápad. Možná víte, ale spíše ne, že mám sestru a před nedávnem jsem četla Malýho prince a velice mě zajímalo, co myslí tím lidé, když říkají, že tuto knížku každý vnímá jinak. Proto jsem sama sobě a sestře, které je náhodou 10 položila pár otázek na které jsme se snažili odpovědět. Neslibuji vám, že cokoli řekneme neboli napíšeme jako odpověď k dané otázce je pravda jelikož hned první odpověď u mojí sestry není úplně definovatelná, ale nechtěla jsem nic sestře říkat ani ji přemlouvat pro jinou odpověď, protože okamžitě bych navazovala na tu svou což by pravděpodobně tudíž nemělo smysl, doufám, že to chápete. Ještě bych chtěla připomenout, že článek v sobě nese SPOLILERY takže pokud se ještě knížku chystáte číst, tak tohle asi nečtěte.


Proč byla princova růže jiná než ostatní?

Anička
- Ty růže, které byli na naší planetě neboli na Zemi odpovídaly na stejné otázky jinak (např.: "Kdo jste?" zeptal se jich užasle. "Jsme růže," řekly růže,.....)

Tánička
- Princova růže byla jiná než ostatní, protože byla jeho. On se o ni staral každý den nikdo jiný, on tam byl když nikdo jiný ne. Je to stejné jako z vaší matkou jej jich miliony jenže ta vaše je ta jediná.

Proč liška plakala když odjížděl malý princ?

Tánička
- Protože když máš někoho rád nebo jak říkala liška seš ochočen znamená to, že bez toho člověka nemůžeš být a když odchází samozřejmě že nej seš rád.

Anička
- Protože si jí ochočil a jí bylo líto, že její páníček odjíždí.

2018/01/31

Recenze: Hluboký hrob - dítě útesů

Název: Hluboký hrob - dítě útesů (Djupgraven)
Autor: Camilla a Viveca Sten
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2017
Počet stran: 418
Žánr: (Švédská) fantasy 

BLBOSTI NA ZAČÁTEK:
Nedávno jste mohly postřehnout, že jsem začala spolupracovat s nakladavatelstvím Omega a toto je můj první recenzní výtisk od nich.

ANOTACE:
Tuva se nestává nějak společenským typem spíše právě naopak se oddaluje od svých spolužáků. Na ostrově Haro v Stockholmském souostroví, ale začíná být neklidno pomalu se začínají ztrácet lidé a objevovat neznámí tvorové a to Tuva ještě netuší, že je jim hodně podobná. Lidé zapomněli na tyto tvory na víly v lesích, trolly, můry a všechny stvoření co žili a možná i žijí na těchto souostroví, jen staré dámy si ještě vybavují tyto časy kdy lidé a tyto tvorové spolu žili po boku. Jenže dobré tvorové tvoří i zlé tvory a ty se v tomto dílu Tuva jako jediná z řad snaží zastavit.

MYŠLENKY:
Asi bych se mohla zmínit o tom, že i když se kniha zmiňuje jako thriller pro mládež, já osobně bych jí zapsala spíš jako fantasy než thriller. Anotace popisuje, že kniha je hodně založená na severské mytologii a námořnických legend tahle fráze anotace neboli spíš část z ní mě velice motivovala si knížku přečíst, proto pro mě taky nebyla úplně dostatečně dobrá čekala jsem opravdu nějaké legendy a příběhy pojící s touto částí země, bohužel, ano byli tu prvky pojednávající se o tomto území vždyť sami autorky

2018/01/29

Wrap up - leden 2018

Měsíc uběhl jako voda a já za ten měsíc zjistila, že můj běžný počet knih je čtyři což si myslím není vůbec zlé. V tomhle měsíci jsem potřebovala dočíst především knížky z domova, protože se mi tu nashromáždilo tolik dobrých kousků, že další dva měsíce budu ještě ty knížky číst.

1. Malý princ a větrná planeta
- Komiks Malého prince pro mne byl velkým zklamáním i když jsem mu dala 3 hvězdy, vzpomínám si, že jsem od něj očekávala mnohem a tím myslím mnohem víc. Vůbec se nepodobal originální knize od Exupéryho, ale přesto to nebylo zas tak špatné, ale moje očekávání byly vskutku jiné.

2. Harry Potter a vězeň z Azkabanu
- Co jiného bych mohla říct než to, že knížka byla úžasná, jako všechny předešlé které jsem z této série zatím četla.

3. Stmívání
- Musím, že nějak jsem od toho nic nečekala. Ani to, že by to mělo být nějak úžasné i když se to o této sérii říká. Knížka se mi, ale také líbila a dala jsem jí plný počet bodů.

knihomolka Jane #4

Ciao mí milí čtenáři,
dneska tu máme jednu z mích čtenářek, která se také zapojila do rubriky "knihomolové". Pokud i vy se chcete zapojit můžete mi klidně napsat na e-mail.

Jméno: Jane
Blog: comeongirl.blog.cz
E-mail: foreverpotterhead1207@gmail.com
Věk: 13 let

Co tě přivedlo ke čtení:
Už jako malá jsem byla vždycky hodně zvídavá a když jsem se v předškolním věku naučila číst, mojí první "topovkou" se stal Harry Potter. Pamatuji si, že jsem neskutečně hltala stránky v rekordních tempech, no, a tahle láska k HP mi vydržela až dodnes. Harry Potter je kniha, na které jsem se naučila číst. 

Proč čteš:
Čtení je pro mě nejen skvělým způsobem relaxace, ale nejvíce na něm miluji ten útěk ze reality, který mi poskytuje. Vtělím se do postav a s šálkem čaje na chvíli zapomenu na problémy okolního světa.

Píšeš příběhy:
Ano, již od útlého věku. Svůj první blog, co jsem zakládala asi v 9 letech jsem také celý svým spisovatelským výtvorům věnovala. Na mém současném blogu se nyní také objevují nějaké úryvky a účastním se i spisovatelských soutěží. (No a samozřejmě každý knihomol asi máme to wattpadové období, já si ho prožila asi před 3 lety kdy jsem na wattpad publikovala své HP fanfikce.)

Tvůj nejoblíbenější citát:
Nejradši mám citát z Divergence, který zní "fear doesn't shut you down, it wakes you up" (strach tě nesráží dolů, probouzí tě). No a pak je tu taky velká spousta klasických potterheadských citátů, nebo třeba ještě můj oblíbený citát ze Selekce - "take my heart, break it a thousand times, it was only yours to break anyway" (vezmi si mé srdce, zlom jej tisíckrát, stejně bylo vždycky tvé).

Tvoje nejoblíbenější kniha:
Mám pocit že jsem schopná si zamilovat snad každou knížku, kterou přečtu a čím více samozřejmě čtu, tím je pro mě odpovídat na tuhle otázku těžší. Momentálně se mojí srdcovkou stala Dívka, která psala na hedvábí od Kelli Estesové, ale

2018/01/28

Recenze: Země příběhů a kouzelné přání nebo spíš jak se dostat ven z pohádkového světa?

Název: Země příběhů - kouzelné přání (The Wishing Spell)
Autor: Chris Colfer
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2016
Počet stran: 340
Žánr: fantasy

Ciao,....
knihy mi strašně dlouho čekala na poličce už od minulého roku a tak jsem si nakonec řekla, že jen se odvážím si jí přečíst. A myslím si, že jsem v celku udělala dobře.

Konec pohádky pro nás končí jenže osudy postav teprve začínají. Co se stalo Sněhurce a Maceše, jak jejich příběh pokračoval? Alex a Connerovi před rokem zemřel otec a přesto, že uplynul již rok situace se nijak nezmírnila. Jenže kdo mohl čekat, že na jejich narozeniny přijede jejich babička a dá ji naprosto nijak zvláštně vyhlížející dárek potažmo knihu, jenže kdo také čekal, že kniha nebude obyčejná, ale portál do země příběhů, tam kde pohádky mají svůj osud a stále nekončící příběh. Jenže žádný problém jim nedělala se docela dostat do země příběhů těží bude vrátit se zpět...



2018/01/26

Soutěž o Rande naslepo

Ciao knihomolové,
26.1. 2017 jsem založila svůj blog neboli konkrétněji jsem vydala první článek, který už neexistuje. Bylo to tak, že o zajímání kdy jsem založila svůj tehdejší blog jsem se zajímala několik měsíců po, tím pádem tohle je jen přibližný den, který slavím. Ale, co jsem si přichystala pro vás na tento den na oslavu mého prvního roku blogování. Soutěž o knížku, kterou jsem jak překvapivě také vyhrála, ale od Kiri. Proto také knihu předávám dál tím samým způsobem, co Kirča, protože mě už posloužila jak samy jste četli jsem dělala nedávno na ní recenzi. Proto, aby jste knihu vyhráli tak musíte v zásadě udělat pár věcí.

1. Jméno nebo přezdívka
2. Blog
3. Váš e-mail nebo jakýkoli kontakt
4. Sledovat můj blog, proto aby vám neuniklo vyhlášení vítěze, které se bude konat 26.2. 2018.
6. A na závěr pár otázek, oblíbená kniha? Oblíbení blogger?


Toť vše já doufám, že ať vyhraje kdokoli kniha se mu bude líbit.

2018/01/23

Recenze: Rande na slepo neboli 15 let zkrývání zrakového postižení, jde to?

Název: Rande naslepo (Mein Blind Date mit dem Leben)
Autor: Saliya Kahawatte
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2017
Počet stran: 223
Žánr: autobiografie

Ciao mí čtenáři,
abych se přiznala z počátku jsem neměla tušení o čem kniha pojednává, název rande naslepo mě přiměl přemýšlet o knize s stejným poměrem i když jsem věděla, že hlavní postava bude slepá nečekala jsem, že kniha bude zejména pojednávat o kariéře nicméně si myslím, že tak mě kniha zaujmula i víc než, kdyby byla naprostou fikcí. A asi tomu je tak, že vše můžeme přisuzovat jen lidskému nadšení a velkému potenciálu, nic víc si říkat nemůžeme. Nemůžeme to svést na výplod spisovatele fantasie ani na opravdu povedené fikce, protože tohle je realita.

Saliya Kahawatte vypráví o svém životním odhodlání v těle patnáctiletého mladíka se mu uzavřel svět před očima a to myslím také doslova. Možná nám bez zrakového postižení nedochází o kolik toho přichází takový lidé a Saliya zrovna nebyl a ani nebude člověkem,

2018/01/22

Změna blogu

Ciao knihomolové,
možná se někdo zarazí nad vzhledem blogu možná ne..... ne, to je blbost všichni by jsme se zarazili nad vzhledem blogu, protože je o mnohem nádhernější, zajímavější a řekněme si, že by lidem jako první padl do oka tento blog s tímto krásním desingem než tamten s tím ne docela dobrým desingem i přitom, že články by byli tutově stejné. Za všechno můžeme samozřejmě vděčit Mony, která se jen tak přihlásila, že mi ho krásně zpracuje, takže tohle všechno díky jí můžete říct i za mě, kdyby jste jí náhodou potkali na ulici.


knihomolka Terka #3

Ciao,
dnešní článek je další z řady "knihomolů". Která je součástí vás proto pokud se chcete také zůčastnit neváhejte a napište mi na e-mail (tanachocova@atlas.cz). Dnes tu máme blogerku a čtenářku Terezku.

Jméno: Teri
Blog: Little-booktea.blog.cz
E-mail: -
Věk: nechci úlně prozrazovat číslo, ale patřím do náctiletých

1.Co tě přivedlo ke čtení:
Tož to je otázka asi povinná četba ve škole. Ve třetí 3 jsme četli knihu Láryfáry a mě tak bvila, že jsem si na Vánoce přála druhý díl.

2.Proč čteš:
Protože, mě to baví a je to dobrý způsob na zabytí času. Čtení mě dokáže často pohltit do příběhu tak, že zapomenu na všechny problémy.

3.Píšeš příběhy:
Momentálně už ne, ale asi před měsíci jsem psala.

4.Tvůj nejoblíbenější citát:
"Život je jen přetvářka" nebo "Takový je život řekl klaun se slzami v očích a natvář si nasadil úsměv "

2018/01/18

Vražda v Orient-Expresu - dílo psané ve vlaku neboli život první dámy zločinu Agatha Christie

Vážení čtenáři,
i když nechodím na nějak extra přednášek, některé si prostě nemůžu nechat ujít a pro to dokážu vynechat i klidně trénink. Moje poslední přednáška když nepočítám tuto byla o našem kraji, spíše zaměřená na jedno město zavalené ropnými doly, co si dál vzpomínám pak tu bylo Peru a na, co chodíme ze školou nebudu počítat za přednášky. Abych představila přednášející a to p. Dr.Kubovou, mohlo by vám pomoct toto přirovnání. Představte si svojí babičku (pokud nemáte chytrou babičku), tak hodně chytrou babičku, která by vám celou hodinu a půl přednášela o Agatha(tě) Christie.

(Vše, co vám teď povím o této známé autorce vypustila z pusy zrovna naše chytrá babička, který může být něco okolo 70-tky, proto bych to chtěla jen připomenout)

- V spoustu životopisů píšou o velkolepé vzdělanosti Agatha(tě) Christie, přitom opak je pravdou. V Anglii za tu dobu, co u nás veležádaně nesnášená žáky Marie Terezie zavedla povinou školní docházku pro všechny, v Anglii někoho jako Terku neměli a tak školu měli doma. Dnes bychom to mohli pojat jako domácí školu, problém byl jen takový dalo by se říct

2018/01/13

film vs. kniha - Divergence

Milí knihofilozofové,
minulý měsíc jsem dočetla spoustu knih na které jsem neudělala recenze bylo to z důvodu, že knih byli povětšinou první díly z dlouze vedených sérií a já chtěla až dočtu všechny knihy udělat jednu velkou recenzi. Ale většina z nich byla už dávno zfilmovaná a tak v poslední době se mi rozjede trošku série film vs. kniha, kterou jsem dlouhou dobu nedělala. Dneska tu máme Divergenci. 

Musím říct, že když jsem viděla zpočátku film byl podle mého úžasný opak však byl pravdu, protože když jsem se na něj koukala při čtení nebo po přečtení knihy, byl tak ironicky zpracovaný, že ne, že by se mi chtělo smát z toho jak to podělali, ale spíš brečet. Nenávidím herce a herečky, co než řeknou text, co by měli říct, povzdychnou si a ještě něco si zabrblají pod fousy a až pak řeknou to, co mají. Nejvíce mě děsila Kristen Stewart, která třeba v Twilight sáze mručela tolik, že jsem dokonce viděla remix takových vzdychů a bůh ví jak se tomu dá říkat. Samozřejmě zpátky k Divergenci.